Bizzár
Za stalkera je označován člověk, který se opakovaně snaží navázat kontakt s někým, kým byl již několikrát v minulosti odmítnut a ví, že o něj oběť nemá zájem. Těmito stálými pokusy tak nejenom danou osobu obtěžuje, ale velmi často jí také způsobuje problémy v osobním ale často i profesním životě. A i když se to lidem, kteří se podobným jednáním sami nesetkali, může zdát přehnané, řada studií přirovnává pocity pronásledovaných obětí těmito slovy: „Jejich trauma je podobné tomu, které pociťují přeživší leteckých katastrof.“
A jakým způsobem se jednání stalkerů projevuje? Tyto osoby obvykle bombardují objekt touhy desítkami až stovkami zpráv, na které nedostanou odpověď a když, tak většinou negativní… Mohou také oběti zasílat nevyžádané dary či se pohybovat v okolí, kde dotyčná osoba žije, pronásledovat ji a sledovat…Tehdy, když stalker nedosáhne toho, po čem touží, může přejít k vyhrožování či vyhrožování blízkým dané osoby.
Co je však mnohem horší, je to, že pokud nedojde k silnému zásahu, přičemž ani tvrdé odmítání často nepomáhá, stalker je má tendenci své výhružky realizovat…Stejně tak se často děje to, že pokud je oběť dlouhodobě pronásledována, a to formou SMS, telefonáty, výhružkami, útoky atp., končívá obvykle v péči psychologů, nebo se rozhodne několikaleté utrpení skončit ukončením vlastního života. V nejtěžších případech se stává i to, že je život oběti ukončen rukou stalkera, který neunesl, že dotyčná osoba již žila jiný život, do kterého se nebylo možné vloudit…
Pro mnohé nepochopitelným se stává i obvyklé chování stalkera, která sám sebe označuje za oběť a jelikož často mívá velmi dobrou schopnost manipulace, může ostatní přesvědčit, že tomu tak skutečně je. Předstírá, že je to on, komu se oběť mstí a vyhrožují jí podáním trestních oznámení či poškozením dobré pověsti. Není totiž schopen pochopit, že by někdo upustil, nebo neměl zájem o někoho tak úžasného, jako je on sám…Jak tvrdí psychologové, téměř vždy se jedná o člověka s narcistní poruchou osobnosti nebo narcistními rysy a méně často i o osoby buď s hraniční nebo jinými poruchami osobnosti…Odborníci se také shodují v tom, že stalkerovi dělá radost a zvyšuje chuť po dalším kontaktu jakákoli odezva ze strany oběti, přičemž není důležité, zda se jedná o zprávy pozitivní, anebo negativní. Tedy něco v tom smyslu, jako by se tyto osoby živily emocemi druhých lidí, a přitom jim chyběly jejich vlastní.
Stalkery jsou nejčastěji bývalí partneři nebo nápadníci, kteří nedosáhli toho, v co doufali. Tito umanutí ctitelé jsou rovněž přesvědčeni o tom, že našli lásku svého života a snaží se tak o ni bojovat ze všech sil. A odmítnutí je pro ně jen další překážka, kterou jsou vnitřně nuceni překonat na cestě za svou láskou…
Od roku 2010 je ale tzv. „stalking“ trestným činem, u kterého se předpokládá, že může skončit závažnými trestnými činy, jako je vražda, sebevražda, psychické poruchy či mnohaleté nebo celoživotní trauma. V České republice, kde toto téma dosud není příliš medializováno, se tato trestná činnost často podceňuje a oběť tak často váhá s řešením situace skrze policii a další instituce, neboť získává dojem, že jí nebudou schopno pomoci a zajistit jí ochranu před nevyžádanými kontakty stalkera. Důležité tedy je, aby si pronásledovaná osoba vždy ponechávala veškerou dokumentaci! Tedy nemazala příchozí zprávy, emaily, historii telefonátů atp. a případně i dokumentovala stalkerovo sledování či stepování před jejím domem, které je pak důkazním materiálem domem pro policii, detektivy, anebo právníka.
Pro konkrétnější představu o chování stalkera a případných dopadů na život oběti, uveďme několik případů nebezpečného pronásledování, které byly řešeny Policií České republiky a které jsou k nalezení na serveru 02chytraskola.cz. Petr H. pronásledoval svou kolegyni dva roky. Psal jí SMS, vyhrožoval jí přes emaily, fyzicky ji napadal, a nakonec si svůj vztek vybil i na jejím autě. Nejprve dostal 250 hodin veřejně prospěšných prací, což ale ignoroval a trest mu tak byl změněn na 125 dnů vězení, které si však nechal, vzhledem ke svému špatnému psychickému stavu, odložit. Oběť, která na agresorovo chování opakovaně upozorňovala policii, jím nakonec byla ubita před svým domem čtyřkilovou větví, za což byl muž odsouzen k patnácti letům nepodmíněně.
Dalším případem je padesátiletý Štefan Z., který dlouhodobě obtěžoval o dvacet let mladší ženu. Bombardoval ji SMSkami, nevyžádanými pozornostmi, sledoval ji autem a posléze jí a jejímu partnerovi vyhrožoval i fyzickou likvidací. Za sedm měsíců od něj tato žena měla dokonce 498 telefonátů! Tento muž dostal dva roky vězení za vydírání a násilí proti skupině obyvatel a jednotlivci.
A příkladem toho, že se takového jednání nedopouští pouze muži, je případ studenta Tomáše K. z Mostu, kterého pronásledovala stalkerka Barbora K. se svou matkou. Barbora psala Tomášovi desítky SMS, bombardovala ho emaily, nechávala dárky před jeho bytem a pronásledovala ho doslova na každém kroku…Její matka ji v tom podporovala a rozhodla se, že kvůli tomu, aby dceři ulovila vyhlédnutého partnera, udělá cokoli…A co je na tom nejhorší? Případ zůstal nevyřešen, i když tím život tohoto muže trpí již nějaký ten rok…A to právě proto, že v zákoně není ustanoveno, jak takovému jednání zabránit do té doby, než se případně uskuteční něco horšího. Tomáš je tak de facto bezmocný, protože ho tyto ženy dosud fyzicky nenapadly a nespáchaly tak z hlediska práva trestný čin…
