Bizzár
Společnost Shein, která vyrábí tzv. fast fashion oblečení, tedy oblečení, které je levné, s krátkou životností a kopírující módní trendy, je v posledních letech často kritizována.
A to nejen v důsledku neetických pracovních podmínek, negativním dopadům na životní prostředí, ale i díky tomu, že podporuje nadměrnou spotřebu oblečení.
A není to tak dávno, co společnost čelila nejen závažným obviněním týkajících se pracovních podmínek ve svých továrnách, ale i kontroverzím týkajících se obvinění z nucených prací a práce dětí.
Vyšetřování, která byla prováděna v roce 2021 švýcarskou organizací Public Eye a před časem opět zopakována, totiž odhalila, že pracovníci v čínském městě Panyu, které je přezdíváno vesnice Shein, stále pracují až 75 hodin týdně, 12 hodin denně a sedm dní v týdnu, přičemž za vyrobený kus oblečení dostanou zaplaceno méně než 0,23 Kč. Navíc jsou ubytováni v nevyhovujícím prostředí, bez základních hygienických podmínek. A když pak došlo k vyzpovídaní pracovníků v některých továrnách Shein, jeden z nich například uvedl: „Pracuji každý den od osmi ráno do půl jedenácté večer a každý měsíc si beru jeden den volna. Další dny volna si nemohu dovolit, protože to stojí příliš peněz.” A kdosi dokonce prohlásil, že kdyby měl měsíc třicet jedna dní, tak bude pracovat třicet jedna dní, protože životní náklady neustále rostou.
„Takové pracovní hodiny nejsou neobvyklé, ale je jasné, že jsou nelegální a porušují základní lidská práva,“ uvedl David Hachfield ze švýcarské organizace Public Eye po zjištění, že zaměstnanci továren pracují od 8:00 do 22 hodin. „Je to extrémní forma vykořisťování…,“ dodal ještě Hachfield.
Je také třeba připomenout, že tímto způsobem dochází i k porušování čínských zákonů, neboť pracovní týden v Číně by neměl přesahovat 44 hodin, a to alespoň při jednom dni volna týdně. Co se pak týče finančního ohodnocení, zaměstnanci uvedli, že se jejich měsíční mzdy pohybují v rozmezí 6 000 až 10 000 jüanů (tedy přibližně kolem 19 000 až 32 000 korun). To by se sice někomu mohlo zdát jako dostačující, je ale nutné vzít v úvahu, že zdejší náklady jsou odhadovány na 21 000 Kč měsíčně a že se jedná o částku za 75 hodin týdně, v neakceptovatelných podmínkách, bez pracovních smluv, zdravotního pojištění a placené dovolené. A pokud se zaměstnanci továrny Shein například zraní, anebo onemocní, okamžitě tak přicházejí o veškerý příjem.
Zastavit nebo zásadně změnit fungování Sheinu je ale mimořádně obtížné, neboť společnost generuje obrovské zisky a stále roste. A díky extrémně nízkým cenám a rychlému doručení si získává stále větší množství zákazníků po celém světě. Lidé se totiž příliš nezamýšlí na tím, za jakých podmínek toto levné zboží vzniká, anebo to přímo ignorují, neboť hlavní roli hraje cena a dostupnost. Shein také dokonce překonal tradiční giganty, jakými byly dlouhé roky Zara a H&M, a jelikož obchodní model společnosti funguje, neexistuje žádný důvod, proč by měl být měněn. Regulace tzv. fast fashion trhu je navíc velmi složitá, protože výrobní procesy jsou rozprostřeny po celém světě a dohled nad dodavatelskými řetězci je tak minimální.
Shein samozřejmě není jedinou společností, která funguje podobným způsobem. Tento model využívají i další giganti fast fashion, jako je například Temu, Trendyol, Primark, anebo AliExpress, kteří také lákají zákazníky na extrémně levné zboží a rychlé doručení. Všechny tyto firmy pak spoléhají na masovou výrobu v továrnách, jež obvykle sídlí v Číně, Turecku, anebo Bangladéši, kde jsou pracovní podmínky stejně problematické. Co se pak týče například již zmíněného Primarku, tak se v roce 2022 v médiích objevily zprávy, že zaměstnanci této společnosti šijí v Indii oblečení za méně než 1 dolar na den, přičemž často pracují i více než 14 hodin denně.
