Od 9. listopadu 1938, kdy němečtí nacisté oslavovali výročí neúspěšného pivního puče z roku 1923, čelil Adolf Hitler až do konce 2. světové války více než čtyřiceti pokusům o atentát, přičemž snahy o jeho odstranění nebyly jen dílem zahraničních agentů, ale i jednotlivců a německých odbojových skupin, které se snažily zastavit hrůzy nacistického režimu.

A i když tedy byla pokusů celá řada, z nepochopitelných důvodů nebyl žádný z nich úspěšný… Diktátor měl totiž neuvěřitelné štěstí, přičemž se často jednalo o pouhé náhody, nevysvětlitelné okolnosti či neuvěřitelné štěstí. Jednou tak bomba explodovala příliš brzy, podruhé pozdě, jindy zas nezabral jed, anebo diktátor prostě na poslední chvíli jednoduše změnil plány.

První pokus o atentát na Adolfa Hitlera se odehrál v roce 1938, a to po Mnichovské dohodě a obsazení československého pohraničí, kdy si švýcarský student Maurice Bavaud koupil pistoli a pronásledoval Hitlera během jeho cest Německem. A jelikož se Bavaud vydával za švýcarského reportéra, podařilo se mu dostat na hlavní tribunu oslav pivního puče, kde čekal až Hitler vystoupí na tribunu. Nakonec mu ale výhled zakryly standardy SS a vlajky s hákovými kříži, takže svůj plán vzdal a při cestě do Švýcarska byl ve vlaku zatčen a předán gestapu.
Švýcarský student Maurice Bavaud
Hned rok poté, na dalším výročí atentátu v mnichovské pivnici, kam měl Hitler dorazit na schůzku se svými „soukmenovci“, byl na poslední chvíli varován, aby z místa setkání odešel. Ne však kvůli tomu, že by existovalo nějaké podezření… Hitlerův pilot byl prostě jen nervózní ze špatného počasí a žádal vůdce, zda by bylo možné odletět dřív… A právě tento okamžik nakonec Hitlerovi zachránil život, neboť na původním místě skutečně explodovala nastražená nálož, kterou zde přichystal tesař Johann George Elser. A to jen 11 minut po vůdcově odchodu, přičemž tato nálož zabila osm lidí a 63 jich zranila! Elser byl následně zatčen při pokusu o přechod hranic do Švýcarska, poté převezen do koncentračního tábora, a stejně jako Bavaud později zabit.

Na jaře roku 1943 se o atentát na Hitlera pokusili také armádní důstojníci, kteří po porážce u Stalingradu usilovali o ukončení války se západními Spojenci, což ovšem vůdce nacistického Německa zásadně odmítal. Při inspekční cestě do Smolenska tak bylo 13. března 1943 v letadle ukryto výbušné zařízení v krabici od oblíbeného likéru Cointreau, kterou do letadla přinesl generálporučík Henning von Tresckow.
Henning von Treskow
Následující den odletěl jeho spojenec Fabian von Schlabrendorff do Smolenska, aby výbušninu získal zpět a Tresckow tak prozatím vyvázl bez podezření. Po neúspěšném atentátu z července 1944, známém jako operace Valkýra, jejíž byl Tresckow hlavním strůjcem, ale spáchal sebevraždu.

Fabian von Schlabrendorff
V roce 1943 také vznikl odvážný plán na odstranění Hitlera skrze módní přehlídku… Axel von dem Bussche, blondýn s modrýma očima, který po masakru 3 000 Židů v Dubně vstoupil do odboje vedeného von Tresckowem, se 16. listopadu 1943 měl stát modelem na přehlídce nových zimních uniforem SS ve Vlčím doupěti. Byl tak s odjištěným granátem v kapse připraven zabít Hitlera, přehlídka ale byla nakonec odložena kvůli spojeneckému bombardování vlaku.

Nejznámější pokus o atentát zahrnoval bombu ukrytou v kufříku, kterou v rámci operace Valkýra v roce 1944 umístil plukovník Claus von Stauffenberg během porady přímo vedle Hitlera. Výbuch skutečně nastal, avšak stůl, za kterým stál Hitler, pohltil většinu nálože, a vůdce nacistického Německa byl jen lehce zraněn… A i když výbuch zabil několik vysokých důstojníků, Hitler přežil, neboť z nepochopitelných důvodů těsně před explozí změnil svou pozici.

Další ze snah o odstranění nacistického vůdce byly například připravovány skrze otrávené koláče a dezerty, které měly být Hitlerovi podstrčeny jako dary. Strážci a komplicové však dary neustále prověřovali a mnohé tak byly odhaleny dřív, než se k Hitlerovi vůbec dostaly. Jeden z nejpodivnějších a zároveň málo známých pokusů byl také plán s otráveným parfémem… Tento parfém měl obsahovat smrtící jed, který by Hitlera zabil pouhým kontaktem s jeho pokožkou a měl být darován při slavnostní události. Byl však opakovaně zadržen při bezpečnostních kontrolách, takže se k Hitlerovi nikdy nedostal.

Hitlerovo štěstí, jehož příčiny zůstávají záhadou, vedlo k tomu, že přežil desítky pokusů o atentát, které by jiného muže zcela jistě zabily… Mnohé z těchto incidentů skončily neuvěřitelnými náhodami a toto neustálé přežívání pomohlo vůdci nacistického Německa nejen udržet se dlouhodobě u moci, ale také prohlubovalo jeho mýtus o „vyvolenosti“ a „prozřetelnosti“, a zároveň zesilovalo frustraci jeho odpůrců.
Všechny tyto neúspěšné pokusy o atentát ale dokazují, že ačkoliv měli odpůrci Hitlera obrovskou odvahu a vynalézavost, jejich úsilí naráželo na nepochopitelné štěstí, které diktátorovi umožnilo přežít a pokračovat v ničivém tažení tehdejší Evropou.