Bizzár
Uprostřed pekla druhé světové války se mezi vojáky polské armády objevil neobvyklý rekrut. Měl čtyři tlapy, hustý kožich, vážil přes 200 kilo a jmenoval se Wojtek. Syrský medvěd, který se stal oficiálním vojákem, maskotem a legendou, která dodnes dokazuje, že skutečnost někdy bývá mnohem podivnější než samotná fikce.
Příběh začal v roce 1942, kdy polští vojáci přesouvali své jednotky přes Írán, kde narazili na medvídě, kterého si syrský chlapec, jenž vydělával na ulici, držel jako mazlíčka. Medvídě totiž osiřelo, když jeho matku zastřelili lovci a Poláci si ho tak za pár konzerv a hrst drobných koupili a vzali s sebou na frontu. Dali mu jméno Wojtek, což v polštině znamená radostný válečník, a brzy se z medvěda stal miláček celé jednotky. Wojtek si také velmi rychle zvykl na lidskou společnost, spal s vojáky ve stanu, pil pivo z láhve, jedl cigarety a neúnavně napodoboval lidské chování.
Když se však rota 22. zásobovací jednotky tehdy přesouvala z Blízkého východu na italskou frontu, narazila na byrokratický problém. Civilisté, a to včetně zvířat, totiž nesměli být přepravováni vojenskou lodí. A jaké napadlo jednotku řešení? Wojtek byl oficiálně naverbován do polské armády, dostal identifikační číslo, hodnost vojína, vojenský průkaz a pravidelný příděl jídla.
Nejslavnější epizoda medvědovy vojenské kariéry se pak odehrála v roce 1944, a to během bitvy o Monte Cassino, jež byla jednou z nejtvrdších bitev druhé světové války. Když totiž Poláci zásobovali spojenecké jednotky municí, uplatnil se i Wojtek, který nosil bedny s dělostřeleckými granáty a pomáhal vojákům s přesunem zásob, přičemž každou bednu nosil velmi opatrně a nikdy žádnou nerozbil. A za tuto „službu“ si vysloužil nejen respekt vojáků, ale i vlastní vojenský odznak, na kterém byl nakreslen medvěd nesoucí granát, který se nakonec stal emblémem celé jednotky.
Medvěd Wojtek byl všeobecně oblíbený. A to nejen proto, že se choval skoro jako člověk, ale byl i klidný a velmi přítulný. Rád se s vojáky objímal, nevadilo mu poplácávání, miloval pivo, a i když cigarety nešlukoval, rád si je „kouřil“ (většinou je jen žvýkal a pak spolkl).
Po válce ale bohužel již s jednotkou zůstat nemohl, neboť většina vojáků se natrvalo usadila ve Velké Británii. Wojtek tak byl předán do zoologické zahrady v Edinburghu, kde žil až do své smrti v roce 1963. I tam ale zůstal miláčkem veřejnosti a návštěvníci mu rádi nosili cigarety a pivo, které ale již z etických důvodů do svých tlap nedostával. A pravidelně ho navštěvovali i polští veteráni, které Wojtek okamžitě poznával a radostně na ně reagoval.
Dnes má medvěd Wojtek sochy v Polsku i ve Skotsku, byly o něm natočeny dokumenty a animované filmy a jeho příběh je vyučován i na školách.
