Bizzár
Alžběta Bavorská (1837–1898), známá jako Sisi, byla manželkou rakouského císaře Františka Josefa I., za kterého se provdala v pouhých šestnácti letech.
Namísto romantické lásky ji ale čekal dvůr plný přísných pravidel a Sisi se tak z manželství, ze kterého vzešly čtyři děti, přičemž syn Rudolf spáchal sebevraždu, postupně stáhla… Většinu života pak strávila na cestách, v izolaci a hluboké melancholii.
„Manželství je nesmyslná instituce. V patnácti je člověk prodán a vysloví slib, kterému nerozumí a kterého se pak nemůže zbavit i víc než třicet let,“ napsala Sisi po letech manželství své dceři Marii Valerii.
A jelikož u dvora nikdy nezískala skutečný vliv ani moc, našla nakonec únik v péči o vlastní tělo a vzhled… S vlasy až ke kotníkům, pasem o průměru 50 centimetrů a s výškou 172 centimetrů, byla totiž Sisi považována za jednu z nejkrásnějších žen devatenáctého století a v rakouském císařstvím si tak získala značnou popularitu.
Péče o vzhled se ale pro ni nakonec stala až určitou obsesí, neboť do udržení mladistvého vzhledu vkládala obrovské množství energie! Dle svědectví a kronik se totiž císařovna, která při své výšce vážila pouhých 47 kg, aktivně věnovala gymnastice, šermu, jízdě na koni a pěší turistice, přičemž v noci spala s tělem zabaleným v octu, anebo ledu, a jedla pouze pomeranče, vývary či směsi z vaječných bílků a syrového masa.
A nebývale se věnovala i své pleti, na kterou používala masky ze syrového telecího nebo jahod a často se také koupala v olivovém oleji. Své husté hnědé vlasy pak každé tři týdny myla ve směsi brandy a vajec, přičemž péče o její korunu krásy trvala celý den a pomáhalo jí při ní až několik služebných. Každý vypadnutý vlas musel být také sesbírán a pečlivě zaevidován a tři hodiny pak císařovna věnovala oblékání, kdy jen pouhé sešněrování poprsí a pasu trvalo hodinu.
Na vídeňském dvoře ale neslýchaný rozruch vzbudilo zejména to, že si Sisi v paláci nechala udělat vlastní tělocvičnu, což v té době bylo něco zcela nového a velmi neobvyklého. V její šatně pak ze stropu visely také kruhy, což bylo okomentováno v deníku jejího učitele řečtiny Constantinose Christomanose: „Dnes ráno mě zavolala zpátky do salonu. Měla na sobě černé hedvábné šaty, lemované nádhernými černými pštrosími pery a zvedala se na lanech. Nikdy předtím jsem neviděl něco tak impozantního. Visela na provazech a vypadala jako nějaké stvoření mezi hadem a ptákem.“
Krása císařovny byla tedy nejen pověstná, ale také široce opěvovaná, a stala se nakonec jedinou věcí, kterou mohla Sisi plně ovládat… Avšak snaha tuto krásu neustále udržovat a předcházet i možným negativním komentářům, si postupně začala vybírat daň na císařovnině psychickém zdraví…
„Když se objevily první známky stárnutí, Sisi byla odhodlána udržet svou krásu za každou cenu a své štíhlé tělo mučila hodinami fyzického cvičení,“ napsala v biografii s názvem Zdráhavá princezna historička Brigitte Hammannová.
A co se pak týče Alžbětiných snah o udržení nízké váhy, situace došlo až tak daleko, že se císařovna vážila třikrát denně, každou váhu pečlivě zapisovala a nechávala si šít pouze takové oblečení, které ještě více zvýrazňovalo její vosí pas.
Když pak Sisi dosáhla věku 32 let, zarytě se již odmítala nechat portrétovat, nebo fotografovat, neboť chtěla zanechat pouze její dřívější nezpochybnitelnou krásu. V padesáti letech pak raději ani nevycházela na slunce a schovávala se za vějířem, aby svou pleť uchránila před tvorbou dalších vrásek.
Krása tak byla pro Sisi nejen štítem, ale i vězením, přičemž císařovna později trpěla i poruchou příjmu potravy, silnými depresemi a úzkostmi. Stále více se tak vzdalovala rodině i dvoru a jako neklidná poutnice cestovala po celé Evropě, kde hledala klid, který stejně nikdy nenalezla. A tak žena, kterou pro její krásu a původ kdysi obdivoval celý svět, nakonec zůstala sama… Osamělá, psychicky vyčerpaná a uvězněná v okovech vlastní posedlosti.
Život císařovny Sisi se tragicky uzavřel 10. září 1898 v Ženevě, kde ji při procházce na nábřeží napadl italský anarchista Luigi Lucheni a bodl ji pilníkem do srdce. Šedesátiletá Alžběta si zpočátku ani neuvědomila, že je smrtelně zraněná, a ještě několik minut pokračovala v chůzi, než se zhroutila a krátce nato zemřela.
