Radka Třeštíková: Všichni stárneme. Přestaňte hodnotit druhé lidi

Radka Třeštíková je česká spisovatelka a bývalá právnička, která již během studií publikovala povídky, psala blogy pro časopis Respekt, Elle anebo pro portál psychologie.cz.

Její literární dráha pak odstartovala románem Dobře mi tak, přičemž větší čtenářský ohlas přinesla až kniha To prší moře, bestseller Bábovky či autobiograficky laděné Veselí, Foukneš do pěny a další.

Do širšího povědomí se však Radka Třeštíková dostala nejen díky svým knihám, ale také tím, že byla manželkou fotografa Tomáše Třeštíka, se kterým má dvě děti a který je synem dokumentaristky Heleny Třeštíkové.

V posledních letech ale Třeštíková poutá pozornost i jinak než knihami, a to zejména svým veřejným vystupováním a sdílením příspěvků na sociálních sítích. Radka se totiž nebojí odhalenějších nebo provokativních modelů, což na internetu pravidelně vyvolává rozporuplné reakce, kdy jedni její sebevědomí a autentičnost oceňují a druzí ji naopak kritizují, anebo poukazují na to, že to není úplně vhodné.

A jelikož jí tyto negativní komentáře provází již nějaký ten pátek, při nedávném zveřejnění své instagramové fotografie v plavkách svým sledujícím raději předem napsala: „Upozorňuju, že si sem nejdu pro pochvaly, abych si spravila sebevědomí, ani pro nějaký druh soucitu… Jdu sem, protože někteří mají zjevně pocit, že stárnutí je ošklivá a zlá karma, co tě dožene… A pak už jsi od nějakého věku pořád jenom zoufalá a zbytečně se o něco snažíš… I když se zrovna ani o nic nesnažíš a prostě jenom dál žiješ.“

Následně pak Radka Třeštíková dodala, že nechápe, kde se vlastně v lidech bere ta neustálá potřeba někoho hodnotit a srovnávat s někým dalším. „Stárnutí je přirozený proces. Jde trochu zpomalit, anebo zamaskovat, anebo geneticky vyhrát lepší buňky. Ano, je vědecky prokázáno, že všichni nestárneme stejně rychle, ale fakt je nutné to neustále řešit? A ještě u cizích lidí? Hodnotit, srovnávat a stupidně komentovat?“ pokračovala Třeštíková.

„Co o sobě vzájemně vlastně víme? Co si to k sobě vůbec dovolujeme? Kdy jsme v tom boji o právo na názor zapomněli na to, že jsme všichni jenom lidi?“ ptá se prostřednictvím instagramového postu veřejnosti spisovatelka.

„Rosteme, měníme se, učíme se, stárneme… A mezitím se nám něco podaří dokázat. Věřím, že každému aspoň něco, i když má k tomu někdo nespravedlivě míň času než jiní. V každé chvíli jde vždycky víc o zdraví než o to, jak vypadáme a kolik peněz zrovna nahmatáme. Což si často uvědomíme až v momentě, kdy nám dá nemoc nebo zranění v životě stopku,“ uzavřela svůj příspěvek Třeštíková.