Bizzár
Každý rok se v České republice 6. prosince slaví svátek svatého Mikuláše a děti navštěvuje Mikuláš, čert a anděl.
Jedná se tradici, která spojuje lidové zvyky, křesťanskou symboliku a výchovný prvek, který má dětem připomínat, co je správné a co je špatné.
Kdo to ale vlastně byl ten svatý Mikuláš? Biskup, který žil ve 4. století ve městě Myra (dnešní Demre v Turecku) a který byl známý svou štědrostí, péčí o děti a chudé. A podle legend také lidem rozdával dary tajně, aby věřili, že jsou od Boha!
A právě tyto skutky se staly základem tradice darování dárků a pomoci druhým a v Čechách a dalších evropských zemích se tak kolem 6. prosince vytvořila tradice, kdy Mikuláš navštěvuje děti spolu s anděly a čerty, aby je odměnil za dobré chování, anebo napomenul za to špatné.
A proč Mikuláše doprovází anděl? Ten měl hodné děti odměňovat sladkostmi nebo malými dárky, aby symbolizoval laskavost, správné chování a morální hodnoty. Naproti tomu čert byl symbolem hříchu a napomenutí a měl dětem připomenout, že špatné chování mívá své následky.
Kořeny této tradice sahají až do středověkých lidových zvyklostí, kdy se věřilo, že v zimních měsících chodí po světě duchové a démoni. Čerti pak byli součástí pohanských rituálů zimního slunovratu a měli odstraňovat zlé síly a připravit lidi na nový rok. S příchodem křesťanství se tradice spojila také s osobou Mikuláše a čert dostal roli „napomínače“ hříšných dětí, zatímco hodné děti odměňovali Mikuláš a anděl.
V českých zemích se tradice rozvinula převážně v 19. a 20. století, kdy se lidé v domácnostech začali převlékat za čerty, Mikuláše a anděly a navštěvovali děti, aby je napomínali nebo odměňovali. Postupem času se staly zvykem také veřejné průvody, ve kterých čerti mívali typické rohy, řetězy a koště, Mikuláš biskupskou čepici a anděl křídla.
