Bizzár
Po druhé světové válce se svět rozdělil na Západ vedený Spojenými státy a Východ ovládaný Sovětským svazem, přičemž se obě strany snažily demonstrovat svou sílu nejen v oblasti vojenství, ale i v oblasti technologií a vědy.
V této atmosféře, kdy byl na sovětské vědce ze strany vlády vyvíjen obrovský tlak, ale vznikaly i experimenty, které dnes mohou znít více než absurdně.
Jedním z takových případů je pak příběh „rozdojeného kozla“, který v roce 1963 v Československé televizi představil sovětský zemědělec Dmitrij Michajlovič Moskalenko.
„Nejprve bych chtěl poděkovat soudruhu ministrovi zemědělství, že mi umožnil navštívit vaši zem… A když se dívám na váš lid, myslím na to, jak my vás špatně vítáme v naší vlasti. Musíme vás vítat lépe! Ale současně slyším jinou odpověď: ‚Ne, vy nás vítáte líp než my!‘ A skutečně, vy i my máme pravdu…,“ prohlásil sovětský odborník a hned poté vyzdvihl vysoké kvality českých krav. „Myslím si často, že vaší krávě byste měli pomník postavit! Ale jen místo nevím, kde by se dal ten pomník postavit. Kdybych mohl, tak někde, kde by na Karlově mostě místo bylo. A tam bych jí ten pomník postavil, protože je to skvělé plemeno!“ překvapil svou představou Moskalenko.
To však nakonec nebylo to, čím nejvíce šokoval tehdejší veřejnost… „Mně se nejvíc líbila krajina vaší země, vaše výrobní budovy, vaše nádherná města a vesnice. Často nás nutí k zamyšlení, co to vlastně je… Město nebo vesnice? Těžko se to tu rozeznává, co je město a co je vesnice,“ pokračoval muž, jenž byl ze Sovětského svazu vyslán, aby pomohl zdejšímu zemědělství.
A přestože Moskalenko v otázce dojení krav v Československu příliš zádrhelů neshledal, menší radu si přeci jenom neodpustil: „Ještě jedna rezerva je, ke které se nepřihlíželo ve vaší republice… A to je velmi špatná práce s jalovicemi… S jalovicemi se musí pracovat doslovně! Po připuštění, za dva, za tři měsíce, aby dojička pracovala s jalovicemi podobně jako s krávou. A když dojička bude pracovat s jalovicí tři, čtyři měsíce, tak jalovice bude mít tak velké vemeno, jako stará kráva… Když jsem se učil v akademii Timirjatěva, tak jsme si dali za úkol rozdojit kozla. A během dvou měsíců jsme masáží vemene a napařováním kozla rozdojili. A dával nám sklenici mléka denně!“
Tento ničím neověřený experiment se stal symbolem absurdní stránky sovětské vědy, kde to, co mělo být považováno za úspěch, určoval politický tlak a ideologie. V podobných pokusech ale Moskalenko rozhodně nezůstal sám, neboť sovětští vědci zkoušeli i další kuriózní postupy… K těm nejznámějším pak patří například křížení různých druhů zvířat, pokus zkřížit člověka s opicí, barbarské pokusy na psech, anebo legendární hororový příběh se spánkovým deficitem.
