Bizzár
Reality show My Strange Addiction byla na americké stanici TLC vysílána v letech 2010 až 2015 a později byla uvedena i v České republice, a to pod názvem Moje divná závislost.
Co ale mělo být cílem tohoto kontroverzního pořadu? Podle režiséra a produkce bylo snahou představit lidi s neobvyklými, extrémními a často i zdravotně nebezpečnými závislostmi a přizvat lékaře a odborníky, aby toto nezvyklé téma vysvětlili veřejnosti.
Jelikož bizarní posedlosti těchto lidí nejenže výrazně ovlivňovaly jejich každodenní život, ale i jejich vztahy, práci či psychické zdraví.
Jedním z konkrétních případů byl příběh tehdy dvaadvacetileté Brittany, která tvrdila, že nemůže žít bez toho, aby každý den pojídala různobarevné oční stíny… „Je to jako touha po vaší oblíbené cukrárně,“ prohlásila v pořadu Brittany.
Brittany tedy konzumovala různé druhy stínů, přičemž nejraději měla ty světlé, neboť jí připadaly čistší a ráda je ochutnávala také přímo v obchodech, aby zjistila, které budou mít nejlepší chuť. Pokud jí pak některé nevyhovovaly, jednoduše je vrátila do regálu…
Posedlost této ženy vznikla již v době, kdy jí bylo zhruba pět nebo šest let a poprvé ochutnala make-up své matky. Poté již nikdy nedokázala přestat a svou závislost celé roky skrývala tak, že si make-up schovávala po celém domě.
Brittany rovněž mluvila o tom, že v její rodině bylo odjakživa zvykem sypat si na jídlo dětský pudr… Proto pak nechápala, proč tolik vadilo, že ona pojídá oční stíny, neboť když se svěřila své matce, ta byla šokovaná a snažila se jí v tom zabránit.
Dalším případem byla Wendy, která byla více než dvacet let závislá na konzumaci syrového hovězího masa a každý den ho snědla i více než kilo. Doma pak dokonce měla i dvě lednice, přičemž jedna z nich sloužila pouze k jeho skladování.
Wendy také neměla problém pojídat syrové maso přímo na veřejnosti a vůbec jí nevadilo, když se na ni ostatní dívali s velkým znechucením. „Je to absolutně nechutné,“ prohlásila jedna z přihlížejících.
A maso byla tato žena schopna vytáhnout z kabelky i tehdy, když se vydala na manikúru, kde jí ale zaměstnanci požádali, aby ho okamžitě odložila, neboť se báli dotknout jejích rukou.
Wendy se pak v pořadu svěřila, že se nejlépe cítí tehdy, když maso okusuje přímo z kostí a slyší tak zvuk jeho trhání…
A jak k této závislosti Wendy vůbec přišla? Zřejmě již v dětství, kdy byla konzumace syrového masa obvyklá u jejích prarodičů. Dle této ženy je totiž její posedlost vzpomínkou na čas strávený s její babičkou, která v minulosti podlehla onkologickému onemocnění.
Dalším z bizarních případů byl příběh ženy, která byla závislá na pití laku na nehty. Nejraději pak Bertha měla modrý lak, anebo třpytivé odstíny, přičemž tvrdila, že když ho pije, má pocit, jako by zářila, a to jak zevnitř, tak navenek.
Bertha také přiznala, že po lahvičce s lakem nejčastěji sahá poté, kdy se pohádá se svým přítelem, anebo při jakémkoli problému, neboť lak jí prý dodává sílu a energii.
A kdy její závislost vlastně začala? Zhruba před pěti let, když si poprvé zašla do nehtového studia na manikúru a kdy měla obrovskou chuť lak z nehtu olíznout.
V době natáčení pořadu pak již Bertha konzumovala asi pět lahviček laků denně a přiznala, že za ně utratí kolem 75 dolarů týdně, což je dnes přibližně 1 500 korun.
A i když tato žena tvrdila, že jí pití laku nedělá dobře na žaludek, současně přiznala, že jí to přináší silný pocit úlevy a uklidnění…
Tyto kontroverzní případy ale pochopitelně nebyly jediné… V pořadu se totiž například objevila i žena, která byla závislá na pojídání kamenů, muž, který konzumoval sklo, žena posedlá pitím čistících prostředků, žena závislá na extrémním opalování a mnoho dalších.
A jak již bylo zmíněno, pořadu My Strange Addiction se zúčastnili i lékaři a psychologové, kteří se bizarní chování účastníků snažili vysvětlit, přičemž zaznělo, že podobné extrémní návyky mohou souviset s psychickou poruchou zvanou p**a (nutkavá konzumace nepoživatelných látek), anebo s obsesivně-kompulzivní poruchou.
Jeden z psychologů pak v jednom z dílů také prohlásil, že u některých lidí nejde primárně o chuť dané látky, ale o možnost, jak tímto způsobem zvládat stres nebo trauma.
A rovněž dodal, že podobné chování může být i formou „sebemedikace“, kdy si člověk sice návykem krátkodobě uleví od úzkosti, smutku nebo vnitřního napětí, avšak bez odborné pomoci může být velmi obtížně tento nezdravý vzorec přerušit.
[snax_content]
