Bizzár
Na začátku 17. století patřilo Nizozemsko mezi nejbohatší a nejvíce se rozvíjející ekonomiky Evropy.
Probíhalo zde totiž období, které bylo známé jako zlatý věk a pro které byl charakteristický rozvoj obchodu, finančních institucí a námořní dopravy.
A tato prosperita se pochopitelně neprojevovala jen v ekonomice, ale také ve způsobu života, kdy rostoucí bohatství měšťanů vedlo nejen k větší spotřebě luxusního zboží, ale i k většímu důrazu na společenské postavení a kdy si lidé začali kupovat honosné domy, umělecká díla či různé exotické předměty.
A právě v této době se do Nizozemska dostaly i tulipány, které do země přivezli obchodníci z Osmanské říše a které si mezi vyššími vrstvami okamžitě získaly popularitu!
Tulipány totiž nebyly vnímány pouze jako okrasné květiny, ale rovněž jako luxusní sběratelský předmět a pro ty, jež investovali do umění, se staly i způsobem, jak ukázat své postavení.
Zásadní roli v tom pak sehrála i tehdejší společenská atmosféra, kdy se obchod a investice přestaly omezovat jen na vyšší třídu a kdy se do ekonomiky začaly zapojovat i ostatní společenské vrstvy.
Velmi brzy se totiž rozšířila myšlenka, že peníze nejsou jen prostředkem k nákupu zboží, ale mohou být také investovány a přinášet další zisk.
Co se týče tulipánů, největší hodnotu začaly mít tzv. zlomené tulipány, což jsou ty, které mají různé skvrny, pruhy, anebo „roztrhané“ linie, takže každý květ vypadal trochu jinak, což jen zvyšovalo jejich jedinečnost. Dnes přitom víme, že tento efekt způsobuje virus mozaiky tulipánů, který napadá rostlinu a narušuje rovnoměrné rozložení pigmentu v okvětních lístcích.
Obchod s tulipány se tak postupně přesunul i do roviny finančních spekulací, což znamenalo, že se začalo obchodovat také s cibulkami, které ještě nebyly sklizené, takže si je lidé kupovali s příslibem, že je dostanou později a tyto „sliby“ mezi sebou dál prodávali. V praxi tedy vznikl trh, kdy se obchodovalo hlavně s očekáváním budoucí ceny a který fungoval pouze na důvěře.
A co se nakonec stalo? Hodnota cibulek začala růst, protože lidé věřili, že je budou moci prodat ještě dráž a do obchodování se postupně zapojili jak bohatí obchodníci, tak i řemeslníci, hostinští nebo úředníci.
A pro mnohé se tulipány dokonce staly příležitostí, jak rychle zbohatnout, neboť v extrémních případech dosáhla cena jedné tulipánové cibulky hodnoty luxusního domu v Amsterdamu… Typický městský dům totiž tehdy stál zhruba 3 000 až 10 000 guldenů a nejvzácnější cibulky tulipánů se prodávaly za několik tisíc nebo více než 10 000 guldenů.
Zlom nastal na počátku roku 1637, kdy se na několika aukcích nenašli kupci, kteří by byli ochotni zaplatit tak vysoké sumy, čímž se narušil základní princip celého systému, tedy víra v neustálý růst. A jakmile lidé začali pochybovat, přestali i nakupovat… A jelikož byla poptávka založená výhradně na očekávání, trh se rychle zhroutil…
Během několika týdnů tedy ceny tulipánů dramaticky klesly a obchodníci utrpěli velké ztráty, neboť zůstali vázáni smlouvami, a to za ceny, které už nebylo možné splatit.
Tulipánová „horečka“ se tak stala jedním z prvních zdokumentovaných příkladů finanční bubliny, kdy se cena aktiv odtrhla od jejich reálné hodnoty a byla poháněna jen očekáváním a psychologií davu.
