Bizzár
Dne 26. ledna 1972 odstartoval z dánské Kodaně pravidelný let JAT 367 jugoslávských aerolinií, který mířil ze švédského Stockholmu do tehdejšího hlavního města Bělehradu.
Na palubě dvoumotorového letadla McDonnell Douglas DC-9 tehdy cestovalo 28 lidí, avšak krátce po překročení hranic tehdejšího Československa se nad obcí Srbská Kamenice stala mimořádná tragédie.
V letadle totiž došlo k výbuchu bomby, takže se stroj ve vzduchu rozpadl a jeho hořící trosky začaly padat do zasněžených lesů.
Mezi zbytky letadla se řítil k zemi i utržený ocasní blok, v jehož útrobách zůstala uvězněná letuška Vesna Vulović, která bez padáku a kyslíku padala z neuvěřitelné výšky deseti kilometrů a která jako jediná z osmadvaceti lidí přežila.
Do té doby přitom let probíhal zcela klidně a absolutně nic nenaznačovalo tomu, že by se mělo cokoli stát… Teprve nad československým území došlo v zavazadlovém prostoru k výbuchu bomby, což bylo později vyhodnoceno jako teroristický útok, přičemž detaily zůstaly v době studené války předmětem mnoha dalších sporů a spekulací.
A jak je vůbec možné, že Vesna Vulović přežila? Ve chvíli výbuchu totiž pracovala v zadní palubní kuchyňce, která se oddělila jako celek, čímž ji chránila před okolním mrazem a přímým nárazem větru. I přes tyto skutečnosti je však pád z výšky zhruba 10 000 metrů považován z lékařského i fyzikálního hlediska za téměř nemožný!
Vesna dopadla do těžko přístupného terénu, kde zraněnou a křičící dívku našel místní obyvatel Bruno Honke, který byl bývalým zdravotníkem a který jí poskytl první pomoc ještě před příjezdem záchranářů. Lékaři pak její stav popsali jako kritický, neboť měla vážná poranění hlavy, zlomenou páteř, pánev i končetiny a po nehodě tak na dlouhou dobu upadla do kómatu.
Poté následovalo období, které všichni považovali takřka za zázrak. Vesna, která strávila dlouhé měsíce v nemocnici, totiž podstoupila mimořádně náročnou léčbu a rehabilitaci, a i když její tělo utrpělo trvalé následky, díky její obrovské vůli se znovu naučila chodit a dokázala se plnohodnotně vrátit do běžného života. „Nepamatuji si vůbec nic z toho, co se stalo v letadle. Probudila jsem se až v nemocnici,“ prohlásila později o této události Vesna Vulović.
„Nevím, proč jsem přežila. Byla to kombinace štěstí a okolností. Ne něco, co bych dokázala vysvětlit. Lidé tomu říkají zázrak, ale já jsem jen měla štěstí přežít,“ dodala ještě Vesna, jejíž příběh byl zapsán do Guinnessovy knihy rekordů a která se v tehdejší Jugoslávii stala veřejně slavnou osobností.
Vesna se setkala i s Paulem McCartneym, členem skupiny Beatles
Jak již ale bylo zmíněno, ostatní bohužel nepřežili, neboť síla výbuchu roztrhala kabinu pro cestující a silný podtlak tak mnoho lidí okamžitě vysál ven do volného prostoru. To znamenalo, že vyšetřovatelé a záchranáři nacházeli oběti po okolních lesích ještě připoutané v sedačkách a podle pitevních zpráv se rovněž zjistilo, že se část z nich stihla nadýchat i oxidu uhelnatého.
A i když se pilotní kabina po výbuchu také oddělila jako samostatný celek, což znamenalo, že letěla k zemi podobně jako ocasní část s Vesnou, dopadla v mnohem horším úhlu, a zároveň byla nalezena v tak obtížně přístupném terénu, že těla obou pilotů musela být vyprošťována za pomoci těžké techniky a jeřábů.
Práci záchranářů, policistů a vojáků současně extrémně zkomplikovala tma a husté sněžení, takže prvních devatenáct těl sice bylo objeveno ihned po nehodě, avšak oblast byla natolik rozsáhlá, že poslední dvě oběti záchranné týmy našly až o tři dny později.
Pietní místo v Srbské Kamenici
