Bizzár
Josef Jelínek se narodil 14. října 1905 jako prvorozený syn lékaře, který léčil i knížecí rodinu Auerspergů z vlašimského zámku.
Aby působil víc světácky, začal si při studiu na gymnáziích, z nichž vystřídal hned tři, říkat Harry, a podle pamětníků se již tehdy snažil pohybovat hlavně mezi lidmi, kteří měli peníze a vliv.
A i když složil maturitu jen s obtížemi, otec ho protlačil na medicínu, kterou však nedodělal, což mu ovšem nebránilo, aby si nechat říkat „pane doktore“ nebo „pane inženýre“…
Harry Jelínek byl společenský člověk, kterému nechyběl šarm a který si rád užíval bezstarostného života… Tedy až do doby, kdy mu jeho otec, který zemřel v 51 letech, přestal financovat jeho nákladný životní styl…
Tehdy začal Harry poskytovat mladým i starším dámám služby profesionálního gigola, a později také obchodovat s padělanými starožitnostmi, za což na něj bylo v letech 1928 až 1937 podáno zhruba 500 trestních oznámení.
Přesto se ale nikdy nedostal před soud, neboť se vždy všemi možnými způsoby vyhýbal úředním obsílkám, a v Praze byl dokonce hlášen na více než dvaceti adresách.
Mezi Jelínkovy nejslavnější podvody přitom nepochybně patří prodej hradu Karlštejn a prodej pražské tramvajové linky číslo 1, což však historici považují spíš za součást jeho legendy než za nějaká doložená fakta.
Podle tradované verze měl totiž Jelínek přesvědčit amerického podnikatele, že je schopen zprostředkovat prodej státního hradu Karlštejn, a získal tak od něj zálohu ve výši 30 000 dolarů. Stejně tak proslulá je i historka o tramvaji, kterou prý Harry Jelínek během jízdy prodal nějakému cizinci za 4 000 dolarů, a to za pomoci podplaceného průvodčího, který ho oslovoval „pane řediteli“.
Mnohem temnější kapitola jeho života ale nastala během okupace Československa a vytvoření Protektorátu Čechy a Morava, kdy Jelínek spolupracoval s německou bezpečnostní službou Sicherheitsdienst (SD), která byla zpravodajskou organizací SS, a kdy donášel nacistům informace o českých občanech.
Na konci třicátých let také tento muž společně se svou manželkou vedl Evropské nakladatelství, kde vydával detektivky a dobrodružné romány, avšak po roce 1939 zásadně změnil jeho zaměření a začal vydávat antisemitské texty a materiály proti československému zahraničnímu odboji.
V té době v Evropském nakladatelství současně vycházel i časopis Znova, který podporoval nacistickou ideologii, a Jelínek se tehdy dokonce pokusil vydat také český překlad Hitlerovy knihy Mein Kampf.
Během 2. světové války se Harry Jelínek neměl problém vydávat ani za údajného příslušníka gestapa a vyhrožovat a zastrašovat lidi, kteří mu nevyhověli nebo neodebírali jeho publikace.
V dubnu 1945, kdy bylo evidentní, že se nacistický režim zhroutí a velmi pravděpodobně bude následovat vyšetřování kolaborantů, se Jelínek rozhodl opustit Prahu a uprchl do Bavorska.
V poválečných letech pak žil v Německu a Rakousku a až v roce 1968 na něj v Itálii narazil jeden český občan, který zjistil, že se tento muž vydává za světoznámého německého malíře a žáka Alfonse Muchy, a to i přesto, že je československými úřady hledán jako válečný zločinec.
Harry Jelínek zemřel v roce 1986 v italském Guarene, a stejně tak jako se ve 30. letech dokázal vyhnout jakémukoli trestu navzdory stovkám trestních oznámení, podařilo se mu uniknout i potrestání za spolupráci s nacistickým režimem.
