Bizzár
Metoda intramedulárního prodlužování končetin je jednou z nejnáročnějších ortopedických operací a používá se nejen k prodloužení rukou nebo nohou, ale i k nápravě vrozených vad a léčbě komplikovaných zlomenin.
Na rozdíl od klasických dlah a šroubů se ale při této metodě do kosti zavádí teleskopický hřeb, který po cíleném zlomení kosti umožní její prodloužení rychlostí zhruba jeden milimetr za den, přičemž vzniklou mezeru pak tělo zaplňuje novou kostní tkání.
V posledních letech se však tato metoda dostala i do hledáčku bulvárních médií, neboť ji některé ženy začaly využívat k tomu, aby měly větší příležitost uspět jako modelky na světových molech.
Je totiž známo, že módní průmysl je neúprosný a ideální výška topmodelek zpravidla začíná na 175 až 180 centimetrech, takže i dívky s výškou lehce nad 170 cm mají výrazně nižší šanci uspět v nejvyšší lize.
Např. Joan Smalls měří 179 cm a je jednou z nejúspěšnějších modelek haute couture
Jednou z žen, která se rozhodla podstoupit tuto velmi bolestivou a komplikovanou operaci, je například německá modelka Theresia Fischer, která měřila 170 centimetrů.
První zákrok přitom absolvovala už v roce 2016, kdy si nechala prodloužit stehenní kosti o 8,5 centimetru.
O šest let později, tedy v roce 2022, pak podstoupila ještě operaci zaměřenou na prodloužení bércových kostí, a to zhruba o dalších 5,5 centimetru. Celkem si tak nechala prodloužit dolní končetiny o 14 centimetrů a její výška vzrostla na 184 centimetrů!
Theresia Fischer, která se v roce 2019 objevila také v soutěži Germany’s Next Topmodel, později přiznala, že za jejím rozhodnutím nestála jen touha po změně vlastního vzhledu, ale že ji ovlivnil i její tehdejší partner, kterému se líbily vysoké ženy. „Tehdy mi bylo 24 let a byla jsem v hluboké depresi. Chtěla jsem být konečně milovaná, mít pocit, že někam patřím. V té době se mnou mohl kdokoliv dělat cokoliv… Samozřejmě, že to byla chyba. Ty bolesti byly pekelné,“ uvedla Theresie.
Celý proces je totiž extrémně dlouhý a náročný, neboť prodlužování o pět centimetrů trvá přibližně padesát dní.
Tím však léčba zdaleka nekončí… Poté ještě následuje fáze zpevnění, kdy se nová kostní tkáň musí dostatečně mineralizovat a zesílit, což zabere zhruba další tři až šest měsíců.
Po celou dobu léčby přitom uvnitř kosti zůstává teleskopický hřeb, který zajišťuje správnou polohu kostních úlomků a který je odstraněn až po úplném zhojení, a to další operací!
Přestože tedy moderní ortopedie podporuje postupné zatěžování končetiny a chůzi o berlích již během léčby, návrat k běžnému fungování trvá přibližně rok a vyžaduje intenzivní rehabilitace.
