Mietek Grocher se narodil v roce 1926 v polské Varšavě, a to v době, kdy se Evropa blížila k jednomu z nejtemnějších období své historie.

Grocher vyrůstal jako obyčejný chlapec v židovské rodině, dokud jeho život neovlivnil nelidský režim nacistického Německa a nezměnil ho v sérii hrůzných událostí, během kterých údajně prošel devíti koncentračními tábory a zažil nepředstavitelná utrpení.

Po vypuknutí druhé světové války musel Mietek se svou rodinou opustit domov a přesunout se do Varšavského ghetta, které bylo místem, kde lidé ztráceli naději, bojovali o přežití a čelili každodenní brutalitě nacistů…

Následně byl s rodinou deportován do koncentračních táborů, přičemž on sám prý během následujících let prošel hned devíti, a to včetně známých táborů jako Majdanek a Buchenwald.

Zde pak, stejně jako ostatní vězni, pracovali od úsvitu do soumraku, s minimem jídla a pod neustálým dohledem dozorců… A přesto, že kolem Mieteka přicházelo o život obrovské množství lidí, on sám věděl, že musí přežít! A nakonec byl také jediným členem své rodiny, který se dožil konce války…

Podařilo se mu to však zcela náhodou, jak uvedl na přednáškách, kde popisoval svůj útěk z plynové komory. „Když jsem tam byl, tak jsem věděl, co mě a ostatní čeká. A instinktivně jsem začal ustupovat trochu dozadu… Ale vůbec jsem si nemyslel, že bych se mohl dostat pryč. Náhodou se mi to ale podařilo. Důstojník totiž začal mluvit s jiným důstojníkem a o pár kroků poodešel… A v tu chvíli se mi podařilo vyklouznout a připojit se k rodičům v táboře,“ vzpomínal Mietek Grocher a současně dodával, že ho důstojník sice měl možnost dohnat, ale neučinil tak, neboť by mohl být obviněn z pochybení.

Objevili se ale rovněž kritici, kteří tuto Grocherovu vzpomínku zpochybňovali a upozorňovali na to, že se nemuselo jednat přímo o plynovou komoru, neboť Mietekovi bylo v roce 1943, kdy se incident odehrál, pouze šestnáct let.
Mietek Grocher pak také často mluvil o tom, že po válce trpěl obrovskými pocity viny a špatným svědomím, neboť se nemohl smířit s tím, že byl jediným z rodiny, kdo přežil… I přesto se však stále snažil žít dál a navzdory všem hrůzám a utrpením si dokázal udržet i víru v lidskost.

Dle dochovaných dokumentů tedy Grocherův otec zemřel až na samém konci války a Mietek se dočkal osvobození zhruba týden před jejím koncem, a to během jednoho z pochodů smrti… Po válce se pak přestěhoval do Švédska, kde si našel práci, založil rodinu, a i když se na hrůzy války snažil do jisté míry zapomenout, přesto se věnoval uchování paměti holocaustu a až do devadesáti let cestoval po švédských školách, kde mladým lidem vyprávěl svůj příběh.
Mietek Grocher (1926 – 2017) je také autorem knihy Jag överlevde (Přežil jsem), ve které shrnuje své vzpomínky a zkušenosti a v rámci které současně připomíná, že pamatovat si minulost je důležité proto, aby se zabránilo jejímu opakovaní.