Bizzár
Jedna z nejznámějších českých hereček třicátých let dvacátého století. To je Lída Baarová, která zářila v celé řadě snímků tehdejšího filmového plátna, přičemž za připomenutí nepochybně stojí zejména její role ve filmu Lelíček ve službách Sherlocka Holmese, Jsem děvče s čertem v těle, Madla z cihelny, Švadlenka, Panenství či Maskovaná milenka.
V polovině třicátých let bohužel Baarová neodmítla ani nabídku hraní v německých filmech, což se jí vzhledem k tomu, že se v roce 1933 dostal k moci Adolf Hitler, později stalo osudným a ovlivnilo celý zbytek jejího života.
Lída Baarová sice od roku 1935 v Německu točila několik filmů ročně, přičemž si například zahrála i po boku tehdejší filmové hvězdy Gustava Fröhlicha, který přesto, že byl ženatý, tvořil s Baarovou pár i v osobním životě, její rozvíjející kariéra však velmi brzy skončila…A to poté, co se na veřejnost dostaly zvěsti o jejím sblížení s nacistickým ministrem propagandy Josephem Goebbelsem, které bylo následně (z podnětu ministrovy manželky) ukončeno samotným Hitlerem. A to i přesto, že se Adolf Hitler s herečkou několikrát potkal sám, a dokonce dříve než jeho ministr Joseph Goebbels.
„Vlastně jsem měla štěstí v neštěstí, že můj osud v Německu se jmenoval Joseph Goebbels. Mohlo to být ještě horší, mohl se totiž jmenovat i Adolf Hitler,“ zavzpomínala Baarová v knize Útěky Lídy Baarové na dobu, kdy v Německu natáčela film Barkarola, díky kterému poprvé spatřila nacistického vůdce.
„Seděla jsem v ateliérové židli a nejednou na mně spočinuly Hitlerovy oči. Modrošedé jako nejstudenější ocel, zkoumavé a skoro pichlavé. Zamrazilo mě v zádech. Hitler mi po mužsku stiskl ruku, až mi v ní křuplo. Nepatrná bolest nebyla však nic proti nepříjemnému pocitu, který se mě zmocnil, když se na mě Hitler upřeně zahleděl. A než jsem se nadála, uvědomila jsem si, že se ode mne vzdalují záda v hnědých košilích a vůdcova tlupa řízně mašíruje z ateliéru. S führerem byl tenkrát i dr. Goebbels. Toho jsem si ani nevšimla. Hitlerův dlouhý, zkoumavý pohled ve mně však zanechal neurčitou, ale neblahou předtuchu. V té jsem se, bohužel, nemýlila…,“ přiznala v této otázce Baarová a současně prohlásila, že ji Hitler hned druhý den pozval na čaj do říšského kancléřství. Zde pak ze strany Hitlera údajně padlo několik zdvořilostních frází, přičemž Hitler Baarové svěřil, že ho zajímalo, co je ta cizinka vlastně zač… „Zůstal jsem stát jako solný sloup, když jsem vás spatřil. Připomínáte mi ženu, která v mém životě hrála velkou roli. Slibte mi, že přijdete častěji. Když jste zde, obraz oživne,“ prohlásil tehdy dle slov Baarové Hitler, přičemž zmíněnou ženou myslel svoji nevlastní neteř Geli, kterou miloval a která kvůli němu spáchala sebevraždu.
Hitlerova nevlastní neteř Geli Raubal
A i přesto, že Lída Baarová v některých knihách tvrdila, že se s vůdcem nacistického Německa setkala pouze dvakrát, v knize Útěky přiznala, že tomu bylo dokonce čtyřikrát a jedním ze setkání pak byla společenská večeře, kterou Hitler pořádal v říšském kancléřství pro filmové umělce.
Hitler však nebyl tím, kdo zásadně ovlivnil život známé herečky, neboť jeho vztah k Baarové nakonec zůstal čistě profesionální. Její život změnil až zmíněný Joseph Goebbels, ministr propagandy a muž, který měl velký vliv na tvorbu berlínských filmových studií.
A jak na Josepha Goebbelse vzpomíná sama Baarová ve své knize pamětí? „Myslím, že přes všechen úspěch a moc, kterou v té době měl, v něm hlodaly velké pochybnosti. Když se pak do mne opravdu zamiloval, přemýšlel i o tom, že toho všeho nechá. Mluvil o Japonsku, a jestli bych tam jela s ním. A potom, při té velké scéně, kterou měl s Hitlerem v Berchtesgadenu, žádal, aby ho vůdce poslal do Japonska jako velvyslance. Chtěl se prostě dostat ven. Myslím, že zčásti proto, že mě miloval a neviděl jinou možnost, jak dosáhnout rozvodu s Magdou, než že zmizí z Německa,“ napsala o vztahu s nacistickým ministrem propagandy Baarová.
A v souvislosti s tím, že byla již navždy spojena s Goebbelsovým jménem a proklínána coby jeho milenka, ještě dodala: „Copak se celý svět nezaklíná láskou ve všech podobách? Od křesťanské až po komunistickou, od hippieské až po viktoriánskou? Mám ji zapírat jen proto, že její objekt vstoupil pak do dějin tak, jak vstoupil? Mám lhát? Jestli se z něčeho kaju, pak jsou to drobná bezpráví, která jsem napáchala svým blízkým. Není ale slepota tolika básněmi, romány a úvahami do detailů popsaná vlastnost lásky? Věříte tomu? Jestli nevěříte, raději se láskou nezaklínejte. Asi jste ji nepoznali,“ snažila se Lída Baarová v osmdesátých letech vysvětlit spisovateli Josefu Škvoreckému své dřívější jednání.
Vraťme se ale k opět ke Goebbelsově tehdejšímu rozhovoru s Hitlerem, následkem kterého vstoupil okamžitě v platnost zákaz všech Baarové filmů, a díky kterému se její jméno nesmělo objevit ani v tisku a ani zaznít v rozhlase.
Herečka se tedy ihned musela vrátit do tzv. Druhé republiky, a to nedlouho předtím, než v roce 1939 došlo k okupace zbytku republiky a vyhlášení Protektorátu Čechy a Morava. A i přesto, že se tyto skutečnosti udály do roku 1939, Baarová již neměla na růžích ustálo ani v Protektorátu a o období po skončení války ani nemluvě. I tak si ale ještě v roce 1939 zahrála ve filmu Ohnivé léto, Dívka v modrém (1940), Paličova dcera, anebo Za tichých nocí (1941). A jelikož uměla nejen výborně německy, ale byla se schopna naučit také italsky, objevila se do konce války i v několika italských filmech, kde byla obsazována i v 50. letech, tedy po emigraci z Československa.
Po 2. světové válce Lída Baarová uprchla z obnoveného Československa do Německa. Zde pak ale byla americkými okupačními orgány internována zpět do vlasti, poté vyšetřována a více než rok vězněna za údajnou kolaboraci. To vše se nakonec negativně podepsalo i na ostatních členech její rodiny…Sestra Zorka totiž spáchala sebevraždu, a to poté, co byla vyobcována z divadla za to, že je prý sestrou kolaborantky.
Sestra Lídy Baarové Zorka Janů
Otec se pak Lídě snažil pomoci natolik, že obíhal a obesílal veškeré úřady, přičemž nedbal vlastního zdraví a skončil s amputací nohy. A matka Lídy Baarové? Ta se účastnila celé řady zdlouhavých a náročných výslechů, díky kterým dostala infarkt, který bohužel nepřežila.
Po únorovém převratu v roce 1948 utekla Lída Baarová, a to za velmi dramatických okolností, s loutkářem Janem Kopeckým, kterého si vzala za manžela, do Rakouska, kde později potkala i svého druhého manžela, gynekologa Kurta Lundwalla, se kterým žila 23 let.
